|
|
Použití agenta a otázky policejní provokace
Řepíková, Kristýna ; Dvořák, Marek (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Použití agenta a otázky policejní provokace Abstrakt Předkládaná práce se zaměřuje na operativně pátrací prostředek použití agenta, zakotvený v § 158e zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestním řádu). Ten je hojně využíván při vyšetřování té nejzávažnější kriminality, jako je kriminalita organizovaná, drogová, či terorismus. Ideální se jeví situace, kdy agent při své činnosti vystupuje v postavení tzv. agenta kontrolora, jenž je právem aprobovaným konceptem. Skutečnosti zjištěné agentem kontrolorem zákonným způsobem je možné užít za důkazy v konkrétní trestní věci. Agent kontrolor však velmi snadno může svým jednáním vstoupit do role tzv. agenta provokatéra. Policejní provokace je ze strany Evropského soudu pro lidská práva a soudů českých označena za nepřípustnou techniku, jejímž procesním dopadem v dané trestní věci je nepoužitelnost důkazů získaných na jejím základě, a to pro jejich absolutní neúčinnost. Institutu použití agenta a s ním spojeným otázkám policejní provokace se v dané práci věnuji následovně. V první kapitole dochází k uvedení do problematiky operativně pátrací činnosti, do níž operativně pátrací prostředky, vedle podpůrných operativně pátracích prostředků, spadají. To je klíčové pro pochopení samotné podstaty institutu použití agenta. Stejně tak dochází k vymezení dvou...
|
|
|
Účastenství
Hledík, Filip ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Heranová, Simona (oponent)
Účastenství Abstrakt Problematika účastenství na trestném činu patří k nejsložitějším a nejkomplexnějším institutům trestního práva hmotného. Primárním cílem této diplomové práce je analýza současné právní úpravy institutu účastenství v českém trestním právu. Tato analýza následně umožní zaměřit se na silné stránky české úpravy a zároveň identifikovat a pojmenovat slabé stránky a také vysvětlit důvody těchto nedostatků. Diplomová práce je vnitřně členěna na úvod, čtyři části a závěr. Vzhledem k tomu, že institut účastenství velmi úzce souvisí s většinou oblastí trestního práva, zabývá se první část diplomové práce výkladem základních pojmů trestního práva. Jejich správné pochopení je totiž nezbytným předpokladem k správnému pochopení celého institutu účastenství. Druhá část diplomové práce se zaměřuje na trestní součinnost obecně a jednotlivé formy trestní součinnosti, včetně účastenství v širším a účastenství v užším smyslu. Analyzuje podmínky spolupachatelství a jednotlivé systémy, které může zákonodárce zvolit při úpravě účastenství - monistický systém a dualistický systém. Diplomová práce se následuje zabývá komparací obou systémů a identifikuje jejich výhody a nevýhody. Třetí část diplomové práce přináší rozbor právní úpravy účastenství v užším smyslu v České republice. Třetí část je vnitřně rozdělena...
|
|
|
Korupce
Chadimová, Tereza ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Název rigorózní práce Korupce. Abstrakt Rigorózní práce se zabývá hodnocením úrovně trestněprávního a trestně procesního boje proti korupci, kdy největší důraz je kladen na rovinu národní. Primárním cílem této práce je zjištění, jak lze v současné době čelit korupci, a zda česká právní úprava poskytuje účelné nástroje, které boji proti korupci mohou napomoci. Jelikož nezbytným předpokladem boje s korupcí je prevence proti korupčnímu jednání, detekce korupčního jednání a v ruku v ruce související dostatečné sankcionováních korupce, práce rozděluje nástroje boje proti korupci rozdělit do tří skupin, tj. na nástroje prevenční, nástroje detekční a nástroje sankční, kdy každé z těchto skupin nástrojů je věnována pozornost jak v obecné, tak v konkrétní rovině s akcentem na české trestní právo. Pro posouzení efektivnosti nástrojů práce operuje s kritériem dostatečného rozsahu, tj. tedy zda česká právní úprava je způsobilá postihnout všechny projevy korupce, kdy toto kriterium se uplatnilo ve vztahu zejména k prevenčním nástrojům; s kritériem schopnosti vyhledat, zajistit a provést dostatek použitelných důkazů, jež se uplatnilo na posouzení detekčních nástrojů, a s kritériem "přísnosti" sankcí. Úvodní část je věnována vymezení korupce a možností bojů proti ní v obecné rovině. Následně práce nastiňuje, jací hráči na...
|
|
|
Zákonnost důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
Nejedlý, Josef ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Hubálková, Eva (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou zákonnosti důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv ("Úmluva"). Na první pohled by se mohlo zdát, že tato oblast s Úmluvou souvisí pouze pramálo. Žádné ustanovení Úmluvy výslovně neupravuje otázky dokazování a Evropský soud pro lidská práva ("ESLP") s ohledem na své subsidiární postavení a doktrínu čtvrté instance tradičně odmítá vyslovovat se k zákonnosti a přípustnosti důkazů. Přesto, jak dokládá poměrně bohatá judikatura ESLP a i někdejší Evropské komise pro lidská práva (společně "orgány Úmluvy"), zákonnost důkazů dávno není výlučnou doménou vnitrostátního práva. Jedná se navíc o oblast, ve které se štrasburské case-law rozvíjí obzvlášť dynamicky. Představuje tak výzvu pro právní vědu a praxi, jejichž nelehkým úkolem je tento vývoj nejen zachytit, ale i ovlivnit. Při zajišťování důkazů v rámci trestního řízení dochází velmi často k omezování základních práv jednotlivce. Nepřekvapí tedy, že se judikatura orgánů Úmluvy v oblasti dokazování rozvíjela právě v této oblasti. Tato práce analyzuje jednotlivé kategorie důkazů, ve vztahu k nimž se orgány Úmluvy měly příležitost dosud vyslovit nejvíce: důkazy získané za pomoci státem řízené provokace, důkazy získané mučením, nelidským nebo ponižujícím zacházením,...
|
|
|
Použití agenta v trestním řízení
Dvořák, Marek ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
1 POUŽITÍ AGENTA V TRESTNÍM ŘÍZENÍ THE USE OF AN AGENT WITHIN A CRIMINAL PROCEDURE Mgr. Marek Dvořák Rigorózní práce (2019) ABSTRAKT Předkládaná práce pojednává o jednom z efektivních nástrojů boje proti organizovanému zločinu, kterým je použití agenta. Použití agenta je jedním z taxativně vymezených operativně pátracích prostředků upravených trestním řádem, a to konkrétně ustanovením § 158e TŘ. Lze hovořit o silně ofenzivním instrumentu podléhajícím relativně složité právní regulaci, jenž mnohdy jako prakticky jediný umožňuje získání objektivních poznatků ze spletitého prostředí (nejen) konspirativně jednajících organizovaných zločineckých skupin. Zároveň se však použití agenta mnohdy dostává do kolize s vysokým standardem základních lidských práv garantovaných nejen právem vnitrostátním, ale též právem mezinárodním. Problematika si proto vyžaduje taktéž zkoumání aspektů mezinárodních, včetně judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Rigorózní práce je členěna (bez úvodu a závěru) do celkem 4 větších kapitol, v nichž autor rozebírá řešenou problematiku v celé její šíři, přičemž se nevyhýbá ani otázkám méně obvyklým či kontroverzním. V rámci jednotlivých pasáží jsou autorem uváděny ke zvážení jeho názory de lege ferenda, které následně stručně shrnuje v závěrečné kapitole práce. První část provádí...
|
|
|
Účastenství
Kotrnoch, Filip ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce analyzuje institut účastenství a zaměřuje se na jeho právní úpravu v České republice. Účastenství je bezesporu jedním z nejsložitějších institutů trestního práva, k jehož právní úpravě lze přistupovat mnoha způsoby. Nalézt vhodný způsob právní úpravy je předpokladem pro naplnění základního účelu trestního práva - chránit společnost před kriminalitou. Cílem diplomové práce je poskytnout čtenáři rozbor platné právní úpravy, upozornit na její nedostatky a navrhnout vhodná řešení budoucí úpravy. Toho by mělo být dosaženo analýzou právní literatury a judikatury. Diplomová práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zprvu zabývá výkladem základních pojmů, které s účastenstvím úzce souvisí. Dále se věnuje definování pojmu účastenství a rozboru dvou základních přístupů k jeho právní úpravě - monistického a dualistického systému. V rámci rozboru těchto přístupů je nabídnut stručný exkurz do právní úpravy účastenství Německa, Švýcarska, Slovenska, Rakouska a Itálie. Druhá kapitola je zaměřena na českou právní úpravu účastenství. Nejprve objasňuje zásadu akcesority coby vůdčí zásadu účastenství, která vyplývá z uplatňování dualistickému systému. Také se věnuje historickému vývoji této zásady na našem území. Posléze rozebírá jednotlivé formy účastenství v pořadí od...
|
|
|
Zákonnost důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
Nejedlý, Josef
1 Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou zákonnosti důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv ("Úmluva"). Na první pohled by se mohlo zdát, že tato oblast s Úmluvou souvisí pouze pramálo. Žádné ustanovení Úmluvy výslovně neupravuje otázky dokazování a Evropský soud pro lidská práva ("ESLP") s ohledem na své subsidiární postavení a doktrínu čtvrté instance tradičně odmítá vyslovovat se k zákonnosti a přípustnosti důkazů. Přesto, jak dokládá poměrně bohatá judikatura ESLP a i někdejší Evropské komise pro lidská práva (společně "orgány Úmluvy"), zákonnost důkazů dávno není výlučnou doménou vnitrostátního práva. Jedná se navíc o oblast, ve které se štrasburské case-law rozvíjí obzvlášť dynamicky. Představuje tak výzvu pro právní vědu a praxi, jejichž nelehkým úkolem je tento vývoj nejen zachytit, ale i ovlivnit. Při zajišťování důkazů v rámci trestního řízení dochází velmi často k omezování základních práv jednotlivce. Nepřekvapí tedy, že se judikatura orgánů Úmluvy v oblasti dokazování rozvíjela právě v této oblasti. Tato práce analyzuje jednotlivé kategorie důkazů, ve vztahu k nimž se orgány Úmluvy měly příležitost dosud vyslovit nejvíce: důkazy získané za pomoci státem řízené provokace, důkazy získané mučením, nelidským nebo ponižujícím zacházením,...
|
|
|
Použití agenta v trestním řízení
Dvořák, Marek ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
1 POUŽITÍ AGENTA V TRESTNÍM ŘÍZENÍ THE USE OF AN AGENT WITHIN A CRIMINAL PROCEDURE Mgr. Marek Dvořák Rigorózní práce (2019) ABSTRAKT Předkládaná práce pojednává o jednom z efektivních nástrojů boje proti organizovanému zločinu, kterým je použití agenta. Použití agenta je jedním z taxativně vymezených operativně pátracích prostředků upravených trestním řádem, a to konkrétně ustanovením § 158e TŘ. Lze hovořit o silně ofenzivním instrumentu podléhajícím relativně složité právní regulaci, jenž mnohdy jako prakticky jediný umožňuje získání objektivních poznatků ze spletitého prostředí (nejen) konspirativně jednajících organizovaných zločineckých skupin. Zároveň se však použití agenta mnohdy dostává do kolize s vysokým standardem základních lidských práv garantovaných nejen právem vnitrostátním, ale též právem mezinárodním. Problematika si proto vyžaduje taktéž zkoumání aspektů mezinárodních, včetně judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Rigorózní práce je členěna (bez úvodu a závěru) do celkem 4 větších kapitol, v nichž autor rozebírá řešenou problematiku v celé její šíři, přičemž se nevyhýbá ani otázkám méně obvyklým či kontroverzním. V rámci jednotlivých pasáží jsou autorem uváděny ke zvážení jeho názory de lege ferenda, které následně stručně shrnuje v závěrečné kapitole práce. První část provádí...
|
|
|
Korupce
Chadimová, Tereza ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Název rigorózní práce Korupce. Abstrakt Rigorózní práce se zabývá hodnocením úrovně trestněprávního a trestně procesního boje proti korupci, kdy největší důraz je kladen na rovinu národní. Primárním cílem této práce je zjištění, jak lze v současné době čelit korupci, a zda česká právní úprava poskytuje účelné nástroje, které boji proti korupci mohou napomoci. Jelikož nezbytným předpokladem boje s korupcí je prevence proti korupčnímu jednání, detekce korupčního jednání a v ruku v ruce související dostatečné sankcionováních korupce, práce rozděluje nástroje boje proti korupci rozdělit do tří skupin, tj. na nástroje prevenční, nástroje detekční a nástroje sankční, kdy každé z těchto skupin nástrojů je věnována pozornost jak v obecné, tak v konkrétní rovině s akcentem na české trestní právo. Pro posouzení efektivnosti nástrojů práce operuje s kritériem dostatečného rozsahu, tj. tedy zda česká právní úprava je způsobilá postihnout všechny projevy korupce, kdy toto kriterium se uplatnilo ve vztahu zejména k prevenčním nástrojům; s kritériem schopnosti vyhledat, zajistit a provést dostatek použitelných důkazů, jež se uplatnilo na posouzení detekčních nástrojů, a s kritériem "přísnosti" sankcí. Úvodní část je věnována vymezení korupce a možností bojů proti ní v obecné rovině. Následně práce nastiňuje, jací hráči na...
|
|
|
Zákonnost důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
Nejedlý, Josef ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Hubálková, Eva (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou zákonnosti důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv ("Úmluva"). Na první pohled by se mohlo zdát, že tato oblast s Úmluvou souvisí pouze pramálo. Žádné ustanovení Úmluvy výslovně neupravuje otázky dokazování a Evropský soud pro lidská práva ("ESLP") s ohledem na své subsidiární postavení a doktrínu čtvrté instance tradičně odmítá vyslovovat se k zákonnosti a přípustnosti důkazů. Přesto, jak dokládá poměrně bohatá judikatura ESLP a i někdejší Evropské komise pro lidská práva (společně "orgány Úmluvy"), zákonnost důkazů dávno není výlučnou doménou vnitrostátního práva. Jedná se navíc o oblast, ve které se štrasburské case-law rozvíjí obzvlášť dynamicky. Představuje tak výzvu pro právní vědu a praxi, jejichž nelehkým úkolem je tento vývoj nejen zachytit, ale i ovlivnit. Při zajišťování důkazů v rámci trestního řízení dochází velmi často k omezování základních práv jednotlivce. Nepřekvapí tedy, že se judikatura orgánů Úmluvy v oblasti dokazování rozvíjela právě v této oblasti. Tato práce analyzuje jednotlivé kategorie důkazů, ve vztahu k nimž se orgány Úmluvy měly příležitost dosud vyslovit nejvíce: důkazy získané za pomoci státem řízené provokace, důkazy získané mučením, nelidským nebo ponižujícím zacházením,...
|
host ::
RSS.